Standard plemene

Bišonek - Standard FCI
Mezinárodní kynologická federace (FCI)
FCI -Standard č. 215 z 10.1.1972 (upřesnění z 11.05.1998)

 

Bichon a poil frisé (Bišonek) Země původu : Francie a Belgie

Klasifikace FCI : Skupina 9 - společenští psi, sekce 1 - bišoni a příbuzná plemena, bez pracovní zkoušky.

CELKOVÝ VZHLED: Malý, veselý a hravý pes. Čilá povaha. Středně dlouhá tlama. Dlouhá, velmi vlnitá srst, tvarem chlupů připomínající vývrtku; srstí se podobá mongolské koze. Hlava je nesena vysoko a hrdě; tmavé oči mají silný výraz a jejich pohled je živý.

HLAVA: v harmonickém poměru s tělem.

MOZKOVNA
Lebka: Lebka na omak spíše plochá, třebaže díky bohaté srsti vypadá kulatá. Mozkovna je delší než tlama.
Stop: Málo vyjádřen.


LEBKA OBLIČEJOVÉ ČÁSTI:

Nosní houba: Nosní houba je dobře zaoblená, sytě černá, jemného zrnění a lesklá.

Tlama: Tlama nesmí být silná ani těžká, ale ani nesmí být špičatá.   Prohlubeň mezi nadočnicovými oblouky je málo patrná.

Pysky: pysky jsou tenké, poměrně suché, i když méně než u šiperky. Dosahují právě tak daleko, aby byl překryt spodní pysk, ale nikdy ne těžké nebo visící pysky; až ke koutku pysků jsou normálně černě pigmentovány; dolní pysk nesmí být příliš těžký ani viditelný, ani povolený; při uzavřené tlamě nesmí být vidět sliznice.

Čelisti / zuby: Normální skus, což znamená, že řezáky dolní čelisti stojí bezprostředně proti zubům a těsně za špičkami zubů horní čelisti.

Líce: ploché a ne příliš svalnaté.

Oči: Tmavé oči jsou lemovány pokud možno tmavými víčky a jsou spíše kulaté, ne mandlového tvaru; nejsou šikmo uložené; jsou živé, ne příliš velké a není vidět bělmo. Nejsou příliš velké ani vystupující jako u belgického grifonka a pekingského palácového psa. Oční jamky nevystupují; oční bulvy nesmí přehnaně vystupovat.

Uši: uši visící, bohatě pokryté dlouhou a jemně kučeravou srstí. Je-li vzbuzena pozornost psa, směřují spíše dopředu, ale tak, že se jejich přední okraj dotýká lebky a šikmo neodstává; ušní boltce nesmí dosahovat až k nosní houbě jako u pudla, ale musí končit v polovině délky tlamy. Uši jsou mimochodem mnohem méně široké a tenčí než u zmíněného plemene.

KRK: Krk je opravdu dlouhý a je nesen vysoko a hrdě. Je kulatý a u mozkovny štíhlý; poté se postupně rozšiřuje a plynule přechází do plecí. Jeho délka odpovídá zhruba třetině délky trupu (11 cm ze 33 cm u psa vysokého 27 cm), vezmeme-li za vztažný bod místo, kde vrcholky lopatek stojí proti kohoutku.

TRUP:
Bedra: Široká a svalnatá, lehce klenutá.
Záď: lehce zaoblená.

Hruď: Hruď je dobře vyvinutá, hrudní kost vyjádřená, falešná žebra jsou zaoblená a nekončí náhle. Hrudní koš je poměrně velké hloubky.

Dolní linie z profilu a břicho: Slabiny jsou dobře přitaženy k břichu. Kůže je tenká a ne příliš volná; to propůjčuje psovi vzhled poněkud podobný chrtům.

OCAS: Ocas je nasazen poněkud hlouběji pod linií hřbetu, než je tomu u pudla. Ocas je obvykle nesen vysoko a odvážně nad hřbetem, na úrovni páteře, aniž by byl zatočen. Není kupírovaný a nesmí se dotýkat hřbetu; bohatá srst ocasu však smí spadat na hřbet.